Přesné datum založení Křeče není známo. Vzhledem k pozůstatkům románské rotundy dochovaným v kostele sv. Jakuba Většího lze usuzovat, že území dnešní Křeče bylo osídleno již ve 12. století.
Původ jména Křeč také není zcela jasný. Dle jednoho pramene "jméno osady je patrně od staroslovanského krk, což znamená pařez, tedy místo, kde byly vykáceny stromy, aby mohlo být zbudováno obydlí" (Schäferová, M., Černovický sborník, 1948), jiný autor se domnívá, že Křeč dostala své jméno od jména křek a z označení Křeč (cress) (Profous, A., Místní jména v Čechách, 1947). Lidové bajky prý název obce odvozují od velikého křiku v boji při poslední polní bitvě táborské, která se zde odehrála roku 1435 (Větrovský, V., Vlastivědný sborník Pelhřimovska, 2000).
Významnou historickou událostí, která se u Křeče odehrála roku 1435, byla poslední táborská bitva. V ní Oldřich II. z Rožmberka porazil vojsko Táboritů a teprve touto bitvou doopravdy skončily husitské války. U příležitosti 500. výročí této události byl na křečském bojišti odhalen památník.
K nejvýznačnějším osobnostem, které ve Křeči působily, náleží táborský rodák P. Antonín Leopold Tic (Titz). Ve své době byl vynikajícím vzdělancem. Po dokončení gymnázia v r. 1778 dokončil roku 1784 studia filozofická a pak další tři roky studoval medicínu. Po studiu bohosloví byl roku 1791 vysvěcen na kněze. Do Křeče přišel r. 1811 a působil zde až do své smrti 15. dubna 1838. Byl osobním děkanem a vikariátním sekretářem a v roce 1812 dal zrestaurovat značně poškozené obrazy sv. Jakuba Většího a sv. Magdalény a na vlastní náklad dal opravit falešně znějící varhany a jejich pokažené měchy. Založil křečskou farní kroniku. Během jeho působení ve Křeči "vyhledalo jeho pomoc 29.289 nemocných ze vzdálených oblastí". Spolu s černovickým děkanem Jiřím Součkem byl členem tehdejší Společnosti vlasteneckého muzea, což je nynější Národní muzeum, a oba odebírali "Časopis společnosti Wlasteneckého museum w Čechách", který založil František Palacký. Byl pravděpodobně pochován na dnes již zrušeném křečském hřbitově.
V modrostříbrném polceném štítě je zlatočervená polcená pětilistá růže. V pravé modré části štítu je pravá část polcené zlaté pětilisté růže pánů z Hradce; v levé stříbrné části štítu je levá část polcené červené pětilisté růže pánů z Rožmberka. Semeník je v opačných barvách.
List tvoří modrá žerďová a bílá vlající část. Uprostřed je žlutočerveně polcená pětilistá růže shodná se znakem obce.
Škola byla ve Křeči zřízena kolem roku 1780. Budova byla dřevěná. Prvním učitelem byl Pavel Příplata ze Křeče, který zemřel ve věku 81 let roku 1837.
Dne 28. května 1849 dřevěná školní budova vyhořela a spolu s ní i dalších devět stavení. Učitel Josef Brčátko zachránil z hořící budovy školy své malé dítě ležící v kolébce. Nová budova školy byla postavena roku 1850.
V roce 1875 navštěvovalo křečskou školu 230 žáků, včetně dětí z Bezděčína. Pro velký počet dětí byla od 1. ledna roku 1876 otevřena druhá třída školy, a to v najaté místnosti domu č. 7. V letech 1881 až 1882 byla k dosavadní budově školy na severní straně přistavena druhá třída nákladem 3000 zlatých. Další třída křečské školy byla otevřena 1. ledna 1893 v najaté místnosti domu č. 6. V tomto roce školu navštěvovalo již 307 dětí. Ve školním roce 1904/1905 byla zřízena expozitura školy v Bezděčíně a po jejím osamostatnění se křečská škola stala trvale dvoutřídní. V roce 1918 navštěvovalo školu ve Křeči 124 dětí, v roce 1936 již jen 57 dětí.
V srpnu roku 1938 byla zahájena stavba nové školní budovy, neboť dosavadní byla školskými úřady zavřena. Projekt školní budovy vypracoval a stavbu prováděl stavitel Jan Kubát z Kamenice, řemeslnické práce provedli převážně černovičtí řemeslníci. Dovoz cihel a kamene, výkop sklepů a studně a další pomocné práce vykonali křečští občané. Celkový náklad na výstavbu činil 352.455,- Kč. Místní Kampelička půjčila na opravu 60.000,- korun, Lidová záložna 20.000,- a půjčka byla též uzavřena u Okresní záložny hospodářské v Pacově. O výstavbu se nejvíce zasloužil starosta obce a předseda místní školní rady František Šustr. Budovu staré školy prodala místní školní rada v r. 1939 obci za 5.000,- Kč. Řídící učitel František Kušta se v r. 1939 stal třetím obecním kronikářem.
V roce 1984 byl k budově školy, která již pro nedostatek dětí neslouží svému účelu, přistavěn nový sál se společenskými místnostmi. Křečské děti navštěvují školu v Černovicích.
Jsou-li v zimě po cestách ledy, podaří se výborně zelí.
Prosinec, když je zima, halí se v bílý kožich.
Svátek má Blanka